Nastal advent, doba čekání na příchod Ježíška. Čekání však bylo k nevydržení a tak se Paní Chabičová a Zacharová rozhodly že nám dlouhé čekání zkrátí maličkým divadýlkem beze slova, nebo spíš živými obrazy o tom, jak to vůbec všechno bylo.
První úkol byl najít herce, kteří by ztvárnily Pannu Marii, svatého Josefa, Oslíka, a Anděla. Chvilku to sice dalo práci, nakonec se však sešla partička ochotníků. Pannu Marii si zahrála Magda Zacharová, Josefa Jura Třináctý, Oslíka Kuba Borek a Anděla ztvárnila Anetka Urbančíková. Když už jsme měli herce, mohli jsme začít s nacvičováním. Bylo to těžké, mnohdy jsme si kladli otázku: „Jaký výraz by nejvíc odpovídal pocitu Marie, Josefa, Andílka a Oslíka? “ Ještěže režisérky mají plnou hlavu nápadů. Vždy vymyslely fascinující výraz. Tak takto se nějak odehrávala první zkouška. Samozřejmě kromě toho bylo plno legrace. Druhá zkouška bylo jen takové dopilovaní detailů a oživení paměti, bo někteří z nás to samozřejmě zapomněli. Tak jsme měli nacvičené a těšili i báli se sobotního večera. Konečně nastala ta chvíle, tréma byla veliká, odhrnula se opona a za ní stáli stejně překvapení herci jako tetičky v kostele. Jedné scéně se smál celý kostel druhou zas s pootevřenou pusou dojatě sledoval. Kytary dohrály. „Ufffffff je konec! “ Oddychli jsme si, že je to už za námi.
Když jsme pak odcházeli domů, hřálo nás u srdce, že jsme potěšili nejedno lidské srdíčko a připomněli těm nejmenším proč dostávají dárečky na Vánoce.
13 Jiří 🙂