Ten týden se tak nekonečně vleče. Všechno ubíhá tak pomalu, přestože mám tak málo času stihnout všechno, co je nutné. Ráno rozlepit oči a vlézt do té krásně zmrzlé zasněžené krajiny, přeběhnout vzdálenost do školy, soustředit se a po návratu číst povinnou četbu, dopsat seminární práci, komunikace s okolím – abych něco nepodcenila. Do toho čekáme Vánoce, a v tomhle případě nejde o slavnostní čekání na narození Ježíška (to teprve přijde).Obcházím obchody a hledám „to nejvhodnější“ pro ty nejdražší. A tak to jde vlastně celý tento týden… den po dni.
Moje vnitřní já zoufale volá – pátek, pátek! Trochu poklidné atmosféry bez vánočního shonu by na skladě nebylo? Sbalit si pár švestek, hlavně Bibli a už jen maličko. Jedna noc a potkávám se v Holešově s Magdou a Ziky. Duchovní obnova, která nás má připravit na narození Ježíše – On je takovou pojistkou, záchranným člunem v dnešním světě.
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse.
Duchovní obnovou nás provázel P. Vít Zatloukal. Prožitků a myšlenek bylo mnoho. Shrnula bych to jedním příběhem a jednou myšlenkou – „Bože, hořím nadějí, že věci, které se nedějí, se stanou.“
A teď slibovaný příběh:
Kdysi dávno rostly na kopci v lese tři stromy. Diskutovaly o svých nadějích a ideálech, když tu první strom řekl: „Doufám, že jednoho dne se stanu truhlicí plnou pokladů. Mohl bych být naplněn zlatem, stříbrem, drahocennými klenoty a drahokamy a ozdoben nádhernou dřevořezbou. Každý by viděl mou krásu.“ Potom druhý strom řekl: „Jednoho dne budu mocnou lodí. Budu převážet krále
a královny a povezu je do všech koutů světa. Každý se bude cítit v bezpečí díky mé síle.“ Nakonec třetí strom řekl: „Chci růst, abych byl nejvyšším a nejrovnějším stromem v lese. Lidé uvidí na vrcholu kopce, vzhlédnou k mým větvím a pomyslí na nebe, na Boha a na to, jak blízko k nim dosahuji. Budu největší strom všech časů a lidé si mě provždy zapamatují.“
Po několika letech modliteb, aby se jejich sny staly skutečností, se pod stromy objevila skupina dřevorubců. Když jeden z mužů přišel k prvnímu stromu, řekl: „Vypadá jako silný strom, myslím, že budu moci prodat jeho dřevo tesaři.“ A začal strom kácet. Strom byl šťastný, protože se domníval, že tesař z něj udělá pokladnici. U druhého stromu řekl další dřevorubec: „Mohl bych ho prodat do loděnice.“ A začal jej kácet. Druhý strom byl šťastný, protože věděl, že je na cestě stát se mocnou lodí. Když dřevorubec přistoupil k třetímu stromu, strom se polekal, protože věděl, že jestliže ho skácí, jeho sny se nenaplní. Jeden z dřevorubců řekl: „Z tohoto stromu nepotřebuji nic zvláštního.“ A pokácel ho.
Když se první strom dostal k tesařům, vyrobili z něj jesle pro krmení zvířat. Umístili jej do chléva a naplnili senem. To nebylo to, o co předtím strom prosil v modlitbě. Druhý strom rozřezali a vyrobili z něj rybářský člun. To byl konec jeho snům o tom, že se stane mocnou lodí a poveze krále. Třetí strom byl rozřezán na velké kusy a ponechán sám ve tmě.
Roky plynuly a stromy zapomněly na své sny. A potom jednoho dne přišli do chléva muž a žena. Žena porodila dítě a položila ho do sena v jeslích, které byly vyrobené z prvního stromu. Muž by si raději přál pro dítě kolébku, ale nebylo to možné. Strom si uvědomil závažnost této události a věděl, že v něm leží největší poklad všech dob. O několik let později se skupina mužů objevila v rybářském člunu vyrobeném z druhého stromu. Zatímco se plavili, strhla se silná bouře a strom se obával, že není dost silný, aby muže udržel v bezpečí. Rybáři probudili spícího muže. On vstal a bouři utišil. Bouře ustala. Tehdy strom poznal, že vezl Krále Králů. Nakonec jeden muž nesl ulicemi třetí strom, zatímco se mu lidé posmívali. Když přišli na místo, přibili toho muže k tomu stromu a vyzvedli ho do výše, aby zemřel na vrcholu kopce. Když přišla neděle, strom si uvědomil, že je dost silný, aby na vrcholu kopce stál a byl tak blízko Bohu, jak je to jen možné, protože Ježíš byl na něm ukřižován.
Poučení z tohoto příběhu je, že když se Ti zdá, že věci nejdou tak, jak by sis přál, vždy věř, že Bůh má pro Tebe svůj plán. Jestliže v Něho vložíš svou důvěru, Bůh Ti dá veliké dary. Každý strom dostal, co chtěl.Ale ne způsobem, který si představoval. Nevíme, jaké má Bůh s námi plány. Jenom víme, že Jeho cesty nejsou naše cesty, ale Jeho cesty jsou vždy nejlepší.
Ať Tě Bůh kolébá ve svých dlaních. Skrze Ježíše Krista máme k Bohu otevřenou cestu a z Jeho rukou nás nikdo nevyrve…
A perlička na závěr: „Vypadat vykoupeně – znamená vykoupat se. 🙂