V sobotu 10. května byla na Velehradě vyhlášená děkanátní púť. Ze Znorov jel dokonca aj autobus. My jsme si ale řekli, že nebudem líní, a tak jsme vzali kola a vyrazili. Jen jsme vyjeli a už byl problém. Ve Veselí se k nám mělo připojit ještě několik lidí z Hroznovky a Kozojídek. My jsme ve Veselí byli samozřejmě pozděj s tím, že už se na nás čeká. Jenže nikde nikdo. Co teď? Díky vymoženostem moderní doby jsme zjistili, že jeden člen hroznovské výpravy už stihl pichnút kolo. Naštěstí se našli šikovné ruce, kolo se spravilo a konečně se může jet. Šlapali jsme si to pěkně po cyklostezce a aj jsme sa trochu zapotili, jak nám sluníčko svítilo do zad. A když docházeli síly, udělali jsme si malou občerstvovací zastávku na „benzínce“. Dočerpali jsme síly, poseděli, pokecali a jede se dál. Namířili jsme si to pěkně přes Staré město na Velehrad. Jenomže ve Staráku sa vyskytl další problém. Probíhaly tu motorkářské závody, takže silnice byly uzavřené. Zkoušeli jsme to nějak objet, ale výsledek veškerý žádný. Janek ale všecko zařídil, takže překážka překonána.
Když jsme přijeli na Velehrad, byl čas akorát tak na vydechnutí, společné foto a už jsme sa spořádaně přesunuli do baziliky. Mši vedl arcibiskup Graubner. Po duchovní posile jsme se celí natěšení a hlavně vyhládlí nahrnuli k občerstvení. Tady jsme naplnili naše prázdné žaludky klobáskama a výbavou z domova.
Chtěli jsme navštívit aj sestričku Aničku, ale byla zrovna kdesi na cestách. Nechali jsme jí aspoň malý dáreček v podobě bombosů zabalených do ubrousku a narychlo složené básničky. No, a je čas jet. Sluníčko už dávno zašlo a docela se i ochladilo. Vůbec sa nám nechtělo. Najezení, unavení… Ale co se dá dělat. Dom nás nikdo nedoveze. Zpáteční cestu jsme si ještě zpestřili zastávkou na houpačkách. A protože Ondra z Kozojídek měl zrovna narozky, nemohli jsme to nechat jen tak. Dali jsme mu pořádného hopla.
Zatím už byla úplná tma, takže kdo měl, nasadil blikačky. Jeli jsme jako roj světlušek. Dom jsme dorazili asi po jedenácté hodině. Sice unavení a zmožení, ale zase s novými zážitky a pěkným pocitem krásně stráveného odpoledne. Myslím, že to za to rozhodně stálo. :o)