Dobrodružství na Vltavě 2009
Poroku se znovu parta odvážlivců rozhodla dobýt nejdelší řeku naší vlasti – Vltavu. Oproti minulému roku doznala výprava vedená nejvyšším bosem Tidítem, úprav. Přibyla spousta nových tvářích, odhodlaných Vltavu zdolat. Mezi účastníky nechyběla ani zástupkyně ze zahraničí, zkušená moře – plavkyně Presová.
Start výpravy byl naplánován na neděli. Dopravním prostředkem byl zvolen vlak. Cesta ním byla zdlouhavá, někdy zábavná, ale taky únavná, přesto jsme se na konci dne dočkali toužené stanice pod jménem Vyšší Brod. Ne všichni však jeli vlakem. Mezi námi se našla skupinka, která z určitých důvodů musela odcestovat později. Někoho totiž v neděli čekal ještě fotbalový zápas, někdo měl technický problém s maminkou, no a někdo musel dělat řidiče. Tihle odpadlíci se po rovněž zdlouhavé a únavné cestě dočkali cíle až na přelomu neděle s pondělím.
Po úspěšném příjezdu nás na druhý den čekal první boj s vodou. Někteří nováčci se sice báli, ale nalodění zvládli všichni na výbornou. Loďka se houpala po vodě a všichni jsme pluli k dalšímu místu odpočinku – kempu v Rožmberku. Cestou nás ovšem čekaly tři překážky v podobě jezů. Byť jejich sjezd nebyl někdy nejlehčí všichni jsme je suchou nebo mokrou noho překonali a v posledním jsme se vyřádili dokonce i bez lodě:-P. Po vylodění jsme se všichni pustili do stavby stanů a vaření nějaké té dobrůtky. No úplně všichni ne menší skupinka, dalo by se říci spíš dvojice se ihned pustila do důkladného průzkumu okolí. Než se všechno stačilo udělat byl tu večer a každý z nás se těšil do teplého spacáčku. Ještě než jsme do něj zalezli, vyšli jsme si na procházku večerním městem a potom hurá do hajan.
Další den, jak už to na vodě bývá, začal stejně jako předchozí a stejně tak následující. Budíček, snídaně, nalodění. tentokrát byl úsek o něco namáhavější, ale o to s krásnější cílem v podobě Českého Krumlova. Cestu jsme si užívali, vodní bitvy, soulodění. Občas se podařilo i nějakou loďku obrátit jediným postihem ovšem zůstalo mokré tričko s trenkama:-P. Na konci úseku nás čekali dva jezy, z toho jeden nejdelší z celého dobrodružství, na kterém jsme jak velí tradice pořádně vyřádili. Po nich následoval asi kilometřík poklidné vodičky a hurá kemp:-P.
Poslední den na vodě bylo v plánu, již zmiňované lákadlo, Český Krumlov se spoustou jezů, historických památek,dobrých restaurací a hospůdek. Za den jme stihly vše. Začali jsme dopolední prohlídkou krásného to města s končili divokou plavbou po Vltavě. Mezi jezy se schovávala také světoznámá Jelení lávka. I tak ji všichni všichni zdolali a je jedno jestli napoprvé, či napodruhé. Někteří odvážlivci, se do ní vrhly i bez lodě, bohužel odnesli to dvě pozadí, které ještě dlouho boleli. Náladu nám tu naštěstí nepokazilo. A když jo, tak všechno napravily výborné palačinky. Pak následovala poslední noc ve stanu, poslední táborák, poslední posezení s přáteli.
Ve čtvrtek jsme si sbalili své saky paky a mazali na vlak. Odjížděli jsme plni smutku po přátelích a pohupování vodičky, ale taky plní krásní zážitků, které, jak pevně doufám si zase za rok zopakujem.
Jiřík 13