Tak mi nějak přijde, že ten čas v Bulharsku je jakýsi rychlejší, či co…
Už píšeme třetí dopis a pořád je co psát… jen asi nemám ty správné slova, abych opsala to, co tu prožíváme, co koumáme s dětma, na co všechno se těšíme, co jsme pokazili, nebo objevili, co nás zaskočilo, co nedokážeme pochopit… Nejsem žádný psycholog, odborník pedagog a ani tak podobně…, jen jsem prostě ráda s dětma, i když mi taky někdy lezou na nervy… nikdy asi nedokážeme naplno chápat, proč ty děti jsou takové, neboť nikdy jsme nezažili to, co oni prožívají…
Kto ma chápe, keď nie ty hore…
– Tak nějak začíná má oblíbená písnička… Tak mi tak dochází na mysl, když vidím tady ty děti a tak nějak nás to taky učili na přípravných víkendech – nikdy nedokážeme úplně nasadit brýle těch druhých lidí… nedokážeme je úplně pochopit, co se v nich ukrývá… jen se snažíme pomalinku odkrývat co v nich je… kousky něčeho dobrého, něčeho, co umí, co dokážou… Hlavně, když je to ještě jiná kultura, tak trošku jiný svět, a hlavně svět dětí, které mají rodiče alkoholiky, kteří je mlátí, nebo rodiče vůbec nemají a vychovává je babička, nebo mají většinou jen jednoho z rodičů. Tu se mi jednou stalo, že klučina, který si pučil kytaru domů, aby trénoval to, co jsme se naučili, již nechtěl doma trénovat, protože ho doma za to zbili… Teď, když tu trošku začala zima, tak začínáme odkrývat, co všechno dětem chybí. Někdo nemá ani zimní bundu, některé děti nejdou do školy, protože mají mokré boty od sněhu (a jiné boty nemají), po sněhu chodí i v sandálech nebo … Bohužel ty problémy, které se ukrývají v nich – ty se odkrývají hůř a ještě hůř se mohou „opravit“!!
Дядо коледа – Djado koleda
Tyto dny tu slavíme vánoční svátky. V Bulharsku nenosí dárečky „Ježíšek“, ale Djado koleda. (výhoda pro Ježíška – má o starost míň ). Ve středu tu měli děti něco jako vánoční besídku, kde představovali, co umí a co se v centru naučili. A co nemohlo chybět, tak nakonec taky přišel, již zmíněný Djado koleda a dával dětem dárečky, které si opravdu zasloužili! I když si myslím, že pro děti byl největší dárek to, že mohli předvést, to co umí a hlavně, že jim někdo naslouchal, že se ze zadu v obecenstvu někdo na ně usmíval a mohli předvést i některým rodičům nebo babičkám, kteří dorazili, že taky něco zvládnou – samozřejmě tréma hrála taky svou roli :-). Bouřlivý potlesk vždy vykouzlil úsměv na jejich tvářích. Vystoupení bylo pestré! Děti předvedli jak hraní na kytary, klávesy, flétnu a bubínky, tak také krásné divadlo o narození Krista a vánoční básničky. Kluci taky hezky žonglovali s diaboly a flowersticky. Závěrečné vystoupení brejku, roztleskalo celé publikum! O občerstvení bylo též postaráno, protože holky napekly speciální Bulharkou bánicu, ořechové rohlíčky, a taky připravili jednohubky. Tak se taky pochlubili svým uměním. Tohle jejich pásmo pak jedeme ještě v pondělí přednést do vedlejší vesničky Kalitinovo.
Harmonogram dobrovolek ve Staré Zagoře… krysa + Gréta
Už jsme tu nějaký ten pátek a tak už vedeme některé kroužky a chystáme různé hry pro děcka. Jen tak pro představu, co takové dobrovolky v Bulharsku provádí, můžete nahlédnout do našeho přibližného rozpisu (jen je opravdu přibližný, bo občas se věci mění z minuty na minutu :-)). Pohodičkové pondělí – tak, ideální je začat od toho „klidnějšího“ :-), protože zrovna v pondělí máme volno – no, spíš volno od nějakých pravidelných akcí s dětma… – uklízíme na bytě, chodíme nakupovat jídlo, nebo něco na kroužky, dárky, pohledy… někdy večer uvaříme a zveme komunitu k nám, jednou za čas jedem na výlet, případně píšeme dopisy, mejlíky, články na sadbu :-), kroniku a když toto všechno nestíháme přes pondělí, tak pak po večerech… – večer mše svatá – západní – bulharsky Kroužkové úterý – začínáme mší svatou – východní – staroslověnsky – kroužky v machale dopoledne i odpoledne (krysa šití, Gréta flétna a klávesy) – odpoledne po kroužcích je porada v machale se zaměstnanci a dobrovolníkama, kteří pracují v centru Hudební středa – začínáme zase mší svatou – tentokrát opět východní – ale bulharsky 🙂 – kroužky v machale (před i po obědě – tentokrát krysa kytara, Gréta flétna a klávesy) Akční čtvrtek – dopoledne máme poradu ohledně her a akcí na víkend… – odpoledne v machale pomáháme v doučování a pak máme na půlhodinky pro ně malé hry… – tentokrát jdeme dolů „na faru“ i s dětma pěšky, protože v 18h. je tu mše svatá – západní bulharsky – pro farnost… tu s děckama hrajeme při liturgii na piáno a kytary a pak je po mši vedeme nahoru do machaly Biblický pátek – začínáme opět mší svatou – západní bulharsky – dopoledne máme volné a odpoledne pomáháme na biblické hodině v machale – ve 4h. jdeme do dětského domova – tam máme (pro cca 7 dětí – taky romčat) – „vyrábějící“ kroužek – pak ještě jednou za 14 dní jsme teď začali připravovat „spolčo“ pro animátory Herní sobota – před obědem máme „spolčo“ s holkama – 1x za 14 dní – po obědě velká tématická hra – kterou přes týden připravujeme a máme na starosti – pak bereme děti na mši svatou dolů, hrajeme, zpíváme… a zase s nimi jdeme domů Sváteční neděle – dopoledne volno, odpoledne jdeme pro děti k machale a vedeme je dolů na mši – která je speciálně pro ně – romčata s machaly… tu děcka opět hrají, kluci ministrují… – po mši jdeme s holkama na houpačky, kluci hrají kalčo, nebo jen tak zpíváme a hrajeme… a pak je zase vedeme nahoru do machaly – jedna z nás hraje odpoledne na farní mši No a pak hurá… zase je tu „pohodičkové“ pondělí 🙂
„Orientační“ denní harmonogram:
6:34 – budíček, snídaně, a alou na mši ke komunitě (asi 10 min. cesty pěšo) 7:29 – ranní chvály, mše svatá 9:27 – odjezd (odchod) nahoru do machaly (cca 30 min. pěšo) dopolední kroužky, doučování 12:11 – odjezd zpět dole na oběd (přichystání hotového jídla, pomoc s drobnostma) 13:24 – odjezd zase navrch – pak kroužky, doučování, popř. „oratoř“ (žonglování, hry, pokec…) 18:13 – tento čas závisí od mše svaté a počtu kroužků – vracíme se zpět dolů do komunity, tu je večeře, „hodnocení“ dne, denní „dodělávky“, večerní chvály… 20:02 – vracíme se do našeho bytečku a čteme, hrajeme, vymýšlíme, kutíme… a pak na kutě Pozn. – všechno je „volitelné“ 😉 závisí od toho, jak se chceme zapojit… nikdo nás nenutí 🙂 ani do mších svatých, ani do žádných aktivit – závisí od nás, jak se chceme do čeho zapojit a kdy si řekneme ne… možností je tu kupa… pomoct se dá kdekoli… jak ve farnosti, tak v machale, či s mládežníkama…
Akce, akce, akcičky, slavnosti – праздники
Prosinec byl již docela bohatý na různé akce. Gréta byla na potáborové víkendovce s bulharskýma holkama v Plovdivu, já pak zase s romčatama taktéž v Plovdivu na exkurzi a tak prostě na výletek. Opět jsme byly za dětma v Kalitinovu, v Kazanlaku na část animátorského kurzu či kousíčku duchovní obnovy. Ve Staré zagoře jsme měli v kostelíku slavnost s otcem arcibiskupem. Vánoce jsme však slavili pěkně počesky . Zpívalo se, hodovalo se, radovalo se… až dodnes :-). Tak to by pro dnešek stačilo děti… tak zase příště… Přejeme vám všem krásné dníky Gréta + krysa=) PS: „Víra se podobá informačním technologiím – většina z nás ani zdaleka nevyužívá její úžasné možnosti.“ – objevujme, hledejme, čerpejme, učme se, nalézejme, spoléhejme se, otevírejme, důvěřujme, modleme se… 🙂