Asi každý řeší otázku, kam se vydá přes víkend, co bude dělat, a tak dál. Ale my jsme měli jasno!!! V pátek kolem čtvrté jsme měli „scuka“ u kostela. Samozřejmě, že s našimi bicykly. Už sa stává tradicí, že někdo mosí dojít pozdě. Nakonec jsme se, ale přeci jen sešli (Anetka + Anička, Zdenička, Verča, Krysa, Tom (Prky), Kája… no a Já). Ve Veselí jsme po cestě na Antonínek nabrali ještě Katku a byli jsme kompletní. Cesta nám ubíhala rychle a bez komplikací. Po cestě jsme se stavili na „BENZÍNCE“, abychom načerpali síly před naší překážkou, a tou jest výjezd (výšlap), jak kdo chtěl, na Antonínek. Všichni jsme se shledali nahoře. Po menší přestávce jsme začali nacvičovat zpěv na mši sv. Postupně přijížděli „DĚCKA“ a mládež z blízkého, ale i vzdáleného okolí děkanátu.Když jsme byli všichni, mohlo se na mši. Po ní následoval Exit 316. Po vyčerpávající cestě, mši a Exitu následoval táááborááááček :-D. Všichni vybalili špekouny a mohlo se začít opékat!!!!! Okolo půlnoci nastala očekávaná chvíle- NOČNÍ PUŤÁK. Oheň se zadusil a vyrazili jsme. Při cestě jsme hráli seznamovací hru a některým se mocinky líbila. Putovali jsme celou noc, až jsme ráno vyčerpaní a unavení došli zpět na Antonínek. Tam jsme poděkovali „tomu nahoře“, co nad námi držel po celou akci svou ochrannou ruku, že se nikdo neztratil, nezranil a že to byla taková pohodová procházka :-D. Nastala ta nejméně příjemná chvíle, a to loučení s novými, ale i starými kamarády. Všichni se rozloučili a jelo se domů. Sice unavení, ale s dobrým pocitem v srdíčku.
Sopliak 🙂