Je sobota a ručička na hodinkách sa blíží k jedné hodině. Nesmím zapomenout na maskota Gamiho, vzít svojích pár švestek a vyrazit! A kam? No dneskaj sa chystám na děkanátní bowlingové koulení, na které jsme s našima děckama vela natěšení, a kde určitě nesmíme chybět. Cestou naberu duo Vaštíkových a u kostela čekáme na náš „kočár“. Mira si to svým přibližovadlem míří k nám a vypadá to tak, že chce zaparkovat až v kostele. Rychle naskáčeme do auta a po cestě eště nabíráme poslední členku – Verču. A tak je náš tým kompletní a mosím sa pochlubit aj neotřelým názvem – „spadua tihua“. Prostě originální. Cesta uteče rychle a na místě jsme první. Aj sme sa báli jestli jsme si nesplétli datum akce. Ale naštěstí ostatní nadšenci dojížďajů chvílu po nás. Venku je pěkně, toš sa nám dovnitř ani nechce, ale chuť si zahrát je nakonec silnější. Na naše nožky dostaneme nové luxusní obutí a jdeme na plac, kde potěžkáme bowlingové kule. Někdo si vybere svoju šťastnů kulu a té sa nepustí za celů hru. Kde kdo si i vybere taktiku, která je speciálně pomalá, ale zdá sa úspěšná. Kuželky padajů jedna radost! Čas uťěká a už za zvuku imaginárních fanfár čekáme na vyhlašování. Hlavní šéfky, Markét a Krysa, každého obdarujů jakůsi speciální skákací kulů, asi na trénování enom s ňů trénovat bude asi srandovnější. Mezi výherci sa umístila farnost Kněždub, Znorovy a první místo získali kluci z Veselí, kteří si odvážajů putovní pohár. Největším překvapením byla bunosová cena pro Miru Pátka, který koulel o sto šest a vysloužil si tak ocenění nejlepšího hráče – nahrál nejvíc bodů ze všech účastníků. Na závěr nesmí chybět společná modlitba, požehnání a rozlůčení. Kuželky jsou pokořeny, vítězové odměněni a všichni báječně naladěni odjíždíme dom. Celou dobu nad námi Pán držel ochranou ruku. Díky za to a za všechny, kdo se jakkoli na této akci podíleli.
Jaňa 🙂