Nastal očekávaný víkend a nás pár bláznů si sbalilo dvě švestky a vyrazilo směr Rajnochovice. Sešli jsme se na nádraží ve Vnorovách a zjistili, že máme dvě nové posily. Káju a Vlaďku, které s námi ještě nikdy nebyly. Ale co, všechno je jedenkrát poprvé. Naskákali jsme do vlaku, který měl hned ve Veselí zpoždění. Nám to ale nevadilo. Riči a Marek si zašli na párek v rohlíku a zbytek si kecalo, a tak nám doba čekání na vlak rychle utekla. Po pár minutách konečně dorazil a my jsme mohli pokračovat v cestování. Cestou na další zastávku jsme doufali, že tam na nás vlak počká. Čekal. Hupsli jsme do něho a šup zase dál. V Rajnochovicách byla menší pauza při čekání na autobus. Někteří tohoto času využili k focení a někteří hráli jakůsi hru s flašků(„trojnožku“). Po příjezdu na Archu se všichni někam rozeběhli. Pár nás sedělo u krbu, protože byla zima, a pár otravovalo Benyho. Janča s Lilli se díky Ričimu a Markovi osvěžily v ledové tůňce. Protože se všichni dobře bavili, čas rychle utíkal. Za chvilku tu byla večeře. Dostali jsme informace k celému víkendu a mohla začít bašta. Po večeři se zase někteří nastěhovali do krbovny k teplému krbu a kecali a kecali. Když nastal čas večerky, vzali jsme si své dvě švestky a šli do chatky chystat je na spaní. Rozdělal se oheň a my šli jakože spát, ale zase se kecalo až skoro do rána.
Ráno vyspaní (jak kdo) šup na snídani a pak pracovat. A co jsme dělali? Zase něco se dřevem. Nasekat, naložit na kolečka, odvést, vyskládat z koleček, naskládat na hromadu. Takto to šlo celý den. Pro oživení jsme později začali některé polena pojmenovávat, nebo pak taky házeli s polénkama do rytmu hudby – to byl pak fofr!
Mezi tím byly pauzy na svačiny a oběd a pak zase zpět do práce. Pak večeře a při čekání na překvapení jsme si zahráli městečko Palermo. Jako překvapení každý dostal hrnek horké čokolády a mohl se jít dívat na film nebo do chatky. Vnorovjani šli do chatky. Jak jinak. Zase se chvilku kecalo, ale pak jsme začali postupně odpadávat až nakonec zbylo jenom pár bláznů kvůli sázce. Ti nám ráno vykládali, jak viděli venku duchy, ale nakonec zjistili, že to je strom nebo sloup. Potom byla snídaně, úklid chatky a jídelny. Po malém úklidu byla mše svatá a pak oběd. Čas rychle běžel. Po chvíli jsme už stáli přede dveřmi sbalení a loučili se s ostatními. Když dorazil autobus, tak jsme se naposledy rozloučili a vyrazili směr domov.
Magda Zacharová
