Rozhodli jsme se, že si zastřílíme z luku. Šli jsme střílet na „sůsedčino pole“, lidově řečeno, na „Ančino“. Ta na něm nemá nic nasaděné, tak jsme tam měli volné pole působnosti.V určený čas jsme se sešli pouze 4, ale postupně nás asi 10 přibylo. Stříleli jsme ze tří luků. Jeden byl Karla a zbylé dva jsou VF mládeže. Trefovali jsme se do krabic od ovoce, které byly zatížené kameny, aby se nepřevrhly. Bylo slunečné počasí, tak se fajn střílelo. Trefit se už ale bylo horší. Ale i to se nakonec všem, některým i několikrát za sebou, povedlo. Chvíli jsme stříleli do krabic až z kolejí. Pár lidí si vystřelilo jen tak do výšky a dálky. Sem tam se objevil i nějaký šíp v našem poli, ale naštěstí žádnou újmu na zelenině ani na stromkách nezpůsobil. Přijel se za námi podívat i pan 13 na „Roxině“. Samozřejmě si také vyzkoušel střílet. Stalo se, že vystřelil, a šíp mu zůstal ve stejné poloze jako při zaměřování, ale tětiva byla již v poloze, v jaké bývá po výstřelu. Podařilo se i tuhle momentku zachytit foťákem. Několik šípů se nám během střílení ztratilo, ale nakonec jsme všecky s úspěchem (nebyli zlomené) našli. Myslím, že jsme si parádně zastříleli. Již teď se těšíme na Lukostřelecké umění kmene Makahů, kde si opět vyzkoušíme naše ,,umění“.
Monča 🙂