Liturgické prostory

Oltář:

Je místem nejdůležitějším. stůl, kolem kterého se shromažďuje, tak jako Pán Ježíš shromáždil kolem stolu apoštoly při Poslední večeři. Při mši svaté přichází k nám na oltář živý Ježíš pod podobou chleba a vína. Oltář zdravím úklonou, kněz ho na začátku a na konci mše sv. s úctou políbí.

 

 Kříž:

V blízkosti oltáře připomíná, že při každé mši sv. Pán Ježíš mezi námi zpřítomňuje svou oběť na kříži. Také nám připomíná, jak nás má Bůh r��d.

 

 

Ambon:

Je místo, odkud čteme Písmo svaté. Když čteme z Bible, sám Bůh k nám mluví.

 

 

Křeslo (sedes):

Ke křeslu kněz přichází na začátku mše svaté. Odtud vede naši společnou modlitbu. Na konci mše sv. nám z tohoto místa dává požehnání a posílá nás, abychom „šli ve jménu Páně“.

 

Svatostánek a věčné světlo:

Ve svatostánku se uchovávají proměněné hostie. Živý P��n s námi zůstává pod podobou chleba.

Kdy�������� jdeme kolem svatostánku, zdravíme Pána pokleknutím na pravé koleno.Červené světlo u svatostánku je znamením Ježíšovy přítomnosti. Když světlo nesvítí, svatost��nek je prázdný.

 Abak:

Malý stolek, na kterém bývají připraveny obětní dary – chléb a konvičky s vínem a vodou, může být na něm připraven i kalich.

 

Křtitelnice:

Je nádoba, ve které se uchovává křestn�� voda. U křtitelnice se většinou uděluje svátost křtu.

 

 

Kropenka:

Bývá umístěna u vchodu do kostela a do sakristie. Je v ní svěcená voda, kterou se při příchodu do kostela žehnáme – připomíná nám náš vlastní křest.

 

Paškál:

Je velká svíce umístěná většinou u křtitelnice. Každý rok na Bílou soboru se světí nová. Připomíná nám vzkříšeného Pána Ježíše.

Je ozdobena křížem, letopočtem a prvním a posledním písmenem řecké abecedy:  alfa a omega.

Plamen Paškálu připomíná, že Ježíš žije, kříž připomín��, že na kříži za nás umřel, letopočet pak znamená, že Ježíš s námi zůstává i tento rok. Písmena připomínají, že On chce být na začátku i na konci všeho, co děláme.

Zpovědnice – Zpovědní místnost:

Při křtu jsme dostali Boží život. Kdo ho hříchem ztratí, musí se s Bohem smířit ve svátosti smíření. Tu přijímáme právě ve zpovědnici nebo zpovědní místnosti.

 

A co sakristie?

Do sakristie chodíš často. Ne proto, aby ses tam s ostatními bavil nebo popral, ale aby ses dobře připravil na mši svatou.

Tvou starostí má být, aby ses včas převlékl do ministrantského oblečení, učesal se a upravil, případně upozornil ostatní na nějaké nedostatky. Ka��dý má před mší svatou vědět, jalou službu bude vykonávat. Pokud budeš číst, přečti si čtení nebo přímluvy napřed.

Po mši svaté pečlivě ulo������íš své ministrantské oblečení, aby zůstalo čisté a nezmačkané.

KDYŽ JSI V SAKRISTII, JSI V KOSTELE – PODLE TOHO SE TAKÉ CHOVEJ: MLUV TIŠE A JEN TO CO JE NUTNÉ.

Převzato z knihy: Chci se stát ministrantem

WordPress theme: Kippis 1.15