Čas od času se vnorovští ministranti sejdou, nejčastěji na faře, aby probrali některé věci okolo služby u oltáře, osvěžili si motlitby a také si něco zahráli.
Každá schůzka začíná motlitbou. Po ní následuje rozebírání služby u oltáře, kde probíráme chování při mši, názvy a funkce liturgických předmětů, barev, obleků … , vysvětlujeme si úkony při mši, skladbu mše, postoje (kdy sedíme, kdy stojíme, proč klečíme, jak se správně uklonit, co vyjadřují sepnuté ruce, jaký je rozdíl mezi pokleknutím a klečením, … ). Také je zde prostor pro sdělování novinek, jako jsou sportovní turnaje, setkání ministrantů a podobně. Pokud mu to čas dovolí, tak se k nám přidá i otec Josef a obohatí nás o několik informací, rad a zkušeností. Krom svých zážitků se s námi občas podělí i o nějaké to cukroví.
Z dlouhého sezení roste únava a z cukroví břicho. Proto přichází na řadu sportování. Na farním dvoře hrajeme fotbal, vybíjenou, střílíme z luku, cvičíme, sem tam si zajdeme na výlet a v zimě pořádáme sněhové bitvy. Pokud je potřeba, přiložíme ruku k dílu, třeba při sbírání ořechů nebo umetání sněhu. Když je k nám počasí nevlídné, tak se přesunem na faru.
Na závěr se ještě krátce pomodlíme a tím ministrantská schůzka končí.
Karel