Javořina (30. prosinec 2006)

posted in: Z akcí | 0

Těsně před koncem roku 2006 se vnorovská mládež a jejich dospělý doprovod vydal na výšlap na Javořinu. Vše začalo ranním srazem u kostela. Tady si nás řidiči (otec Martin, Jiří Třináctý, Maruška Tomečková, Ilona Poláchová) rozdělili do svých aut a jelo se. Auta jsme nechali ve Vápenkách. Jěště před začátkem výšlapu nám otec Martin udělil požehnání. Oproti loňskému roku probíhal výšlap téměř bez námahy, protože sněhu bylo sotva po kotníky. Cesta probíhala v klidu a my si ani neuvědomili, že šlapeme už téměř 2 hodiny. Náš mužský doprovod zůstal pozadu a pořizoval fotky. Zatím jsme šli pouze do mírného svahu. Pár set metrů od vrcholu stojí altánek, kde jsme si dali pauzu na jídlo. Nyní na nás čekalo strmé stoupání na samý vrchol Javořiny v pořádné mlze, která cestou nahoru pořád houstla. Konečně jsme stanuli na samém vršku a na oslavu našeho úspěchu jsme zaživa pohřbili do sněhu otce Martina. Kousek od tohoto hrobu stojí krásná hospůdka, kde jsme se zahřáli dobrou polévkou. Jen cena nás trochu zarazila: kurs česká a slovenská koruna 1:1. Zpátky jsme šli po jiné trase než nahoru, ale obě cesty se spojují ve Vápenkách, takže to nevadilo. Jak jsme sestupovali níž a níž, objevovali se před námi odpoledním sluncem prohřáté, již zelené stráně. Poslední část naší pouti se nesla podél Veličky, tady to je ještě horský potok. Protože to byla stinná část v lese, držela se tady sněhová pokrývka. Mezi druhou a třetí hodinou nás potok vynesl opět ve Vápenkách. Tady jsme nasedli od aut a odjeli domů.

Kája 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..